Martin Helwig se narodil v Nise 5. listopadu 1516. Studoval na katolické škole, ale později se stal zastáancem Lutherova učení. Od roku 1552 působil jako kantor ve Vratislavi, kde byl posledních 14 let svého života rektorem. Zemřel 26. ledna 1574. Mapa Slezska není jedinou Helwigovou kartografickou prací. Mapa vznikla díky velké podpoře vratislavského radního a komořího Mikuláše Rhedingeraovi; jako vděčnost za jeho patronát nechal Helwig vyrýt na mapu Rhedingerův erb. Dále Helwig dosáhl i toho, že mapa byla chráněna císařskou ochranou před patisky na dobu 10 let. Rozměry celého díla jsou 816 x 669 mm. Měřítko Helwigovy mapy Slezska je 1 : 550 000. V rámci mapy je zobrazena stupnice zeměpisných šířek a délek. Mapa má jižní orientaci, Helwig tak učinil proto, že „ na všech ostatních mapách je obvykle půlnoc nahoře a poledne dole. Úmyslně jsem učil naopak a podle povahy země jsem umístil Horní Slezsko nahoru, aby Odra tekla dolů do dolního Slezska, jak se podle příležitosti lépe hodí, neboť kdybych byl postupoval obvyklým způsobem, byl bych dolní změnil na horní.“ Mapa byla vyřezána do dřeva H. Kronema a zhotovila ji tiskárna Jana Creutzigera v Nise. Tisková deska byla zhotovena ze dvanácti částí, z nichž pouze čtyři připadly na mapovou část a ostatních osm na výzdobu, kterou tvoří 28 znaků slezských knížectví. Mapa měla sloužit k cestovním potřebám, z tohoto důvodu k ní Helwig vytvořil návod k používání, mapa je dále doplněna rejstříkem sloužícím k vyhledávání měst, zámků a klášterů. Mapa obsahuje pouze 300 míst, ale i tak působí velice zaplněně. Tento dojem je způsoben pahorkovou kresbou terénu, kompaktním zobrazením lesních ploch a příliš velkými značkami sídel. Značky sídel jsou pro všechna místa stejná, Helwig používá kroužkovou značku a stereotypní obrázek kostela orientovaného na východ s několika budovami v hradbách s branami a věžemi. Kolečko s křížkem označuje klášter, zámky jsou označeny třemi tečkami, vesnice prostým křížkem. Z kresby hor vyniká především Sněžka (Riesberg), pod horou je znázorněn i vládce hor, Krakonoš. Vodní síť je v hlavních rysech zakreslena správně. Originál mapy se nedochoval. Kopií Helwigovy mapy je několik, mezi nejvýznamnější patří kopie, kterou do svého díla „Theatrum orbis terrarum“ začlenil Abraham Ortelius, další známé kopie jsou od Gerharda de Joda a Gerharda Mercatora.

Jonas Scultetus se narodil roku 1603 ve Šprotavě, byl vychovatelem ve šlechtických rodinách; v tomto období se začal zabývat kartografickou činností , jeho práce se týkají především Slezska. Od roku 1649 byl pronotářem zemských stavů. Zemřel roku 1662 v Lešně. Rozměry mapy jsou 385 x 490 mm a mapové měřítko je přibližně 1 : 1 000 000 . Mapa vyšla roku 1638 v nakladatelství Henrica Hondia. Dílo bylo věnováno představitelům slezské šlechty. Na mapě jsou zakresleny sídla, horopis, vodopis, hranice slezských knížectví. Výzdobu tvoří znak Slezska a alegorie zemědělství a lovectví. První kopií Scultetových map byla mapa Hlohovského knížectví, podmět k vytvoření této mapy zřejmě udaly styky s nizozemskými kartografy, které navázal při cestě do Francie a Nizozemí v letech 1634 až 1635. V jakém pořadí Scultetus pracoval na mapách slezských knížectví není známo, ale v Hondiových a Janssoniových atlasech se objevují v následujícím pořadí: Hlohovsko, přehledná mapa Slezska, Kladsko, přehledná mapa Dolního Slezska, Olavsko, Vratislavsko, Lehnicko a nová mapa Hlohovska, Nissko. Nebyla zpracována mapa Horního Slezska.