Prologue Bohemia Moravia Silesia česky | english
Klaudyán´s map of Bohemia
Author: Mistr Mikuláš Klaudyán
Year of issue: 1518
Frame dimension: 1260mm x 640mm
Scale: from 1 : 535 000 to 1:637 000
Mistr Mikuláš Klaudyán, vlastním jménem Kulha, tvůrce první tištěné mapy, patřil mezi význačné zastánce Jednoty bratrské v Mladé Boleslavi. Zde vykonával lékařské povoláni a řídil českobratrskou tiskárnu. Pro Jednotu bratrskou dohlížel v Norimberku na tisk bratrské Apologie v českém vydání. V roce 1517 navštívil opět Norimberk, aby zde vytiskl „Herbář aneb zelinář“ Jana Černého. Důvodem k této návštěvě byl fakt, že české tiskárenské dílny nebyly dostatečně vybaveny. V průběhu pobytu nechal Klaudyán zhotovit v norimberské dílně Jeronýma Höltzela dřevořezy mapy a ostatní kresby příslušející k dílu. Dílo muselo projít podrobnou cenzurou norimberských pánů, aby „na ní nebylo nic škodlivého víře Norimberčanů“ V roce 1521 navštívil z neznámých příčin Lipsko, kde roku 1522 podlehl morové ráně.
Mapa nemá titul a autor díla je připomenut pouhou poznámkou „Mikulass Klaudian.Letha Bozieho Tisycziho pietisteho Sedmnaczteho“ Celé dílo je 1260 mm vysoké a 640 mm široké, z této plochy samotná mapa zaujímá pouze spodní třetinu a má rozměry 450 x 550 mm. Měřítko mapy je přibližně 1 : 637 000. Nápadným znakem Kaldyánovy mapy je její jižní orientace.
Kromě kartografického významu má dílo i historický význam, protože ve své obrazové části hodnotí společenský stav počátku 16.století. Je zde vyobrazen český a uherský král Ludvík Jagellonský se znaky zemí, kterým vládl, pod ním je zobrazena alegorie spravedlnosti a následuje heraldická výzdoba, pět řad znaků nejvyšších zemských hodnostářů a erby Prahy, Kutné Hory a Žatce.
Klaudyánova mapa obsahuje celkem 280 sídlištních značek a názvu, rozlišující města královská, kterých je 37a jsou označena korunou, a panská, jejichž počet je 53 a jsou označena štítem, mezi kterými dále rozlišuje města katolická a podobojí; ostatní sídla, hrady, zámky, kláštery a tvrze. Mezi města jsou vloženy červené tečky, které znázorňují milníky, mílové vzdálenosti jsou pravděpodobně v českých mílích (cca 9.25 km). Dále jsou zde schématicky zakresleny cesty, horstva lesy a řeky. Horopis je vyznačen opakovanou symbolickou značkou listnatého porostu a jediným horopisným názvem jsou Krkonoše. Z popisu řek jsou zaznamenány pouze význačné toky jako je Labe, Vltava, Ohře, Jizera.
Kromě řady kopií ze 16. století se zachovaly velmi zdařilé kopie z počátku 19.století od známého kartografa Františka Jakuba Jindřicha Kreibicha. Klaudyánova mapa se do dnešní doby dochovala pouze v jediném exempláři, který je uschován v biskupské knihovně v Litoměřicích. Další výtisky jsou kopie, mezi kterými dominují kopie od Münstera a Zalteriho.
Criginger´s map of Bohemia
Author: Johann Criginger
Year of issue: 1568
Frame dimension: 510mm x 340mm
Scale: 1 : 680 000
Johann Criginger se narodil roku 1521 v Jáchymově. První zmínky o Cringerovi se objevují až roku 1538 na imatrikulačním listě university ve Wittenberku, kde byl roku 1546 promován na magistra svobodných umění. Stal se učitelem a později farářem v Marienberku, kde roku 1571 zemřel. Jeho působnost se ubírala třemi směry; zabýval se literární tvorbou, činností teologickou a kartografickou. Ze všech jeho děl nezapadla díla kartografická, která tvoří dodnes důležitou součást vývoje mapového zobrazení Čech. Kolik map Criginger navrhl a nechal rýt, není známo; podle historických pramenů můžeme říci, že jich bylo několik. Nejvíce pozornosti vzbudila díla, která uvedl ve svém atlase „ Theatrum orbis terrarum“ antverpský kartograf Abraham Ortelius, jedná se o Crigingerovu mapu Čech, mapu Saska a Durynska.
Crigingerova mapa je mnohem obsáhlejší než mapa Klaudyánova, ačkoliv ji Criginger kreslil doma, bez jakéhokoliv cestování.
Na mapě je uveden titul „Bohemiae regni chorographica descriptio“.
Celá rytina má rozměry 510 x 340 mm. Plocha, kterou zaplňuje vlastní mapa, má tvar oválu, jehož osy mají rozměry 486 mm a 412 mm. Kartometrickým vyhodnocením bylo určeno měřítko mapy, jeho hodnota je 1 : 683 500. Ovál je na východě a západě doplněn o polokruhové výběžky. Zbývající plocha je ve všech čtyřech rozích vyplněna rytinami, které zobrazují mužské postavy a erbovní znaky Čech, Moravy, Slezska, Horní a Dolní Lužice. Na horní hraně ornamentálního rámu je zobrazen v malém kruhovém rámečku medailon s profilem císaře Rudolfa II.
Crigingerova mapa obsahuje velmi zdařilý záznam českých hor a vod. Na mapě se vyskytuje celkem 292 sídel, které jsou znázorněny čtyři značkami. Mapa obsahuje podrobnou síť vodních toků, horských masívů, které jsou vyznačeny pahrbky a stromovím.
K nejznámějším kopiím patří Münsterova a Orteliova, méně známé jsou kopie de Jode a Mercatora, která byla doplněna o místopis jižních Čech, k popisu je použito latinské kurzívy, která je, na rozdíl od původního písma, drobnější a jednoznačně čitelná. Výtisk mapy Čech, který sloužil Orteliovi za předlohu pro kopii do jeho atlasu, je uložena v salzburské knihovně. Druhý výtisk byl nalezen ve strahovské knihovně v Praze. Oba dva výtisky jsou neúplné, ale na rozdíl od salzburského nese strahovský exemplář titul „Bohemiae regni chorographica descriptio“.
Aretin´s map of Bohemia
Author: Pavel Aretin
Year of issue: 1619
Frame dimension: 766mm x 574mm
Scale: 1 : 504 000
Pavel Aretin se narodil v Uherském Brodě kolem roku 1570, v letech 1600 – 1608 působil v Klatovech jako radní písař, roku 1609 přijal funkci českého sekretáře rožemberského šlechtice Petra Voka. Roku 1612 se odstěhoval do Prahy, kde získal titul šlechtice. Po bělohorských persekucích byl nucen odejít do Pirny. Zemřel roku 1640. Aretin se sám prohlásil pouze za vydavatele třetí mapy Čech, Author samotného mapového podkladu není dosud znám.
Mapa byla vytvořena na základě skutečného měření, pravděpodobně se jednalo o výsledky měření zemského měřiče Šimona Podolského.
Za Aretinova života vyšla mapa ve dvou vydáních pod názvem „Regni Bohemiae nova et exacta descriptio“; první vydání bylo vytištěno pomocí měděných desek o rozměrech 766 x 574 mm. Podle mílového rámce mapy lze určit měřítko mapy, které je 1 : 504 000.
Podél pravého a levého okraje je umístěno po šesti postav v dobových oblecích. Druhé vydání zaznamenalo důležité změny. Nejnápadnější změnou je zpřesněné zobrazení řek ve východních Čechách. Mapa se s největší jistotou používala pro vojenské operace, nasvědčuje tomu zobrazení vojska v okolí Hradce Králové a Pardubic. V následujících vydáních Daniela a Kašpara Vusínových došlo opět k zpřesnění poloh toků a dokreslení lesů v jižních Čechách. Ve všech vydáních nese mapa v pravém horním rohu obraz českého lva a vlevo nahoře je zobrazena císařská orlice, tyto dva znaky s poznámkou „cum consensu superiorum“ dávají mapě úřední ráz.
Z hlediska topografického se mapa vyznačuje 16 smluvenými značkami, které označují například svobodná královská města, šlechtická sídla, kláštery, doly, teplice a sklárny; vedle těchto značek jsou v mapě zaznamenány poznámky o nálezu nejkrásnějších perel a drahých kamenech. Horopisná a vodopisná kresba v porovnání s Crigingerovou mapou je daleko dokonalejší, především po stránce popisové. Chybí zde zákres silniční sítě.
Aretinova mapa je první mapou, ve které se objevily hranice politického rozdělení země, je tu zakresleno celkem 15 krajů. Přílohu mapy tvoří rejstřík, který obsahuje 1157 míst seřazených abecedně, u každého místa jsou uvedeny dvě pravoúhlé souřadnice v českých mílích, které jsou počítaný od levého horního rohu. Na konci rejstříku je zaznamenána důležitá kartometrická informace o obvodu, výměře Čech a o vzdálenostech západ – východ a sever – jih.
Vetter´s map of Bohemia in the shape of rose
Author: Kristián Vetter
Year of issue: 1668
Frame dimension: 390mm x 260mm
Scale: 1 : 1 200 000
Mapa Čech v podobě růže je součástí historického a vlastivědného díla Bohuslava Balbína „Epitome historica Rerum Bohemicarum“, mapu sestavil Kristián Vetter. V roce 1668 ji podle Vetterovy kresby vyryl do mědi augšpurský rytec Wolfgang Kilian.
Celé dílo má rozměry 390 x 260 mm; měřítko mapy je přibližně 1 : 1 200 000.
Rozvitý květ růže, ozářený sluncem s královskou korunu, vyjadřuje rozkvět země. Mapa je ozdobena výrokem císaře Leopolda I. „Iusttia et Pietate“ , „Spravedlností a úctou“, a českým lvem.Ve spodní části díla je sepsáno 18 tehdejších správních celků. Svým charakterem patří dílo mezi kartografické kuriozity.
Vogt´s map of Bohemia
Author: Johann Georg Vogt
Year of issue: 1712
Frame dimension: 853mm x 656mm
Scale: 1 : 396 800
Johann Georg Vogt se narodil 30. června 1669 v Plasech, v Praze vystudoval filosofii, ovšem po návratu do Plas vstoupil do cisterciáckého řádu a roku 1698 byl vysvěcen na kněze. Vedle svých kněžských povinností se zabýval hudbou, českými dějinami, zeměpisem Čech a zeměměřictvích, jehož základy získal už v dětství od svého otce, který byl povoláním zeměměřič. Zemřel roku 1730.
Do literatury Vogt vstoupil svým spisem o Čechách, „Das jetz – lebende Konigreich Böhmen in seiner historisch- und geografischen Beschreibung vorgestellt…“, ke kterému byla přiložena velká a značně podrobná mapa Čech nesoucí název „Nova totius regni Bohemiae tabula…“.
Mapa má formát 853 x 656 mm. Kartometricky bylo určeno, že mapa má měřítko 1 : 396 800. Mapa je vložena do rámce, který je dělen dvouvteřinovou stupnicí. Obrazy poledníku a rovnoběžek nejsou přes mapu narýsovány, proto nelze rozhodnout, v jaké síti byla mapa sestrojena; může se jednat o lichoběžníkovou nebo kuželovou síť.
Tiskové desky zhotovil norimberský rytec Jan Leonard Blanck. Vyšla roku 1712 v Norimberku u Jana Ziegera. Rytina vlastní mapy je mnohonásobně zdařilejší než provedení figurální výzdoby, avšak i tato část je zajímavá, protože jsou zde vyobrazeny personifikace českých řek. V pravém dolním rohu je umístěn titul mapy, kolem něhož jsou umístěny alegorie polní úrody, vinic a ovoce.
Z topografického hlediska se na mapě objevuje 24 značek pro sídla, hrady, mlýny, školy, pošty, sklárny a jiné význačné objekty. Vedle těchto konvenčních značek použil Vogt i perspektivních drobnokreseb, např. u hradu Bezděz. Horstva jsou vykreslena dosti nesouvisle, takže hlavní rysy horopisu Čech zanikají. Naopak vodopis je zakreslen velice detailně a v porovnání s předešlými díly dokonaleji. Typickým příkladem tohoto zdokonalení je zakreslení pražského meandru, který se např. na Aretinově mapě nevyskytuje. Zvláštní pozornost věnoval Vogt rybníkům, ovšem všechny rybníky jsou v mapě značně zveličeny.Vogtova mapa má i dost hustou silniční síť, která vychází z Prahy devíti směry, a dál se větví ve všech důležitých sídlech
Müller´s map of Bohemia - overview
Author: Jan Kryštof Müller
Year of issue: 1720
Frame dimension:
Scale: 1 : 649 180
Jan Kryštof Müller se narodil 15. března 1673 v předměstí Norimberku, ve Wohrdu. V Norimberku studoval matematiku a kreslení u astronoma a mědirytce G.C. Eimmarta. Po čtyřletých studiích získal místo ve Vídni u císařského plukovníka Luigi Ferdinando Marsigli, který se zabýval přírodovědou a zeměpisem. Marsigli pracoval na velkém geografickém a hydrografickém díle o Dunaji. Müller pro toto dílo určoval polohy uherských měst. Roku 1698, po válečném a diplomatickém vítězství Rakouska nad Turky, doprovázel Müller Marsigliho na cestě do Uher. Jejich úkolem bylo vytvořit podrobnou mapu Uher, především uherského pohraničí. Mapa byla vyhotovena v měřítku 1 : 450 000. Během mapování Müller vykonával astronomická pozorování a pomocí busoly zaměřil větší řeky se všemi meandry. Práce na mapě Uher směřovaly k tomu, že roku 1708 byla Müllerovi svěřena tvorba velké mapy Uher v měřítku 1 : 550 000, která měla být vydána nákladem uherských stavů. Hlavním přínosem této mapy je správné zakreslení Dunaje. Ještě před vydání velké mapy Uher zažádal Müller, aby mohl pracovat na dalších mapách rakouských dědičných zemí a následně vytvořit velký „Atlas Austriacus“. Po mapě Uher následovala mapa Moravy a po dokončení tohoto díla následovala tvorba mapy Čech.
Oficiální povolení pro mapování Čech získal Müller 4. května 1712 v podobě císařského patentu, kterým se oznamovalo, „že císař Karel doporučuje všem a každému obyvateli a poddanému, osobám duchovním i světským, krajským hejtmanům, vrchnostem, opatům, prelátům, hrabatům a svobodným pánům svoji císařskou a královskou milost a dává jim nejmilostivěji na vědomí, že po způsobu jiných zemí se nejmilostivěji rozhodl dát rozvrhnout a zhotovit spolehlivou mapu svého dědičného Českého království.“ Samotné mapování bylo zahájeno roku 1712 v Bechyňském kraji. Financování takto nákladného projektu bylo čerpáno z výnosu silničních mýt. Po Bechyňském kraji následoval kraj Prácheňský a Plzeňský, v roce 1714 byl hotov kraj Chebský a Loketský a část kraje Žateckého. Vedle mapování jednotlivých krajů měl Müller za úkol mapovat a vyhotovit mapy pohraničních oblastí a mapu území, kterým měla vést vojenská pochodová silnice. Byla to oblast od Chebu až po slezské a kladské hranice, dlouhá 90 mil a široká 4 míle. Mapování Čech bylo ukončeno v listopadu 1717. Mapy jednotlivých krajů byly předloženy krajským hejtmanům k revizi. Začátkem roku 1720 byla odevzdána čistokresba celé mapy stavovskému výboru; byla sestavena z map jednotlivých krajů a rozvržena do 25 sekcí. K mapě byl připojen přehledný list zvaný „compendium“. Stavovský výbor se bez odkladů postaral o vyhotovení rytiny. Jednalo se o rozsáhlou a náročnou práci a v Čechách senepodařilo najít nikoho, kdo by se tohoto úkolu zhostil. Proto byl do Prahy pozván augšpurský rytec Michal Kauffer, který měl zhotovit přehledný list a 25 sekcí velké mapy. Přehledný list měl být hotov do 6 týdnů a ostatních 25 sekcí do tří let. Müller se vydání mapy nedožil, zemřel během příprav mapování Slezska, 21. června 1721. Korigováním otisků zbývajících desek byl pověřen vojenský inženýr Jan Wolfgang Wieland.
Mapa byla dokončena roku 1722 a její plný titul zní „Mapa geographica regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egerano adiunctis circumiacentium regionum partibus conterminis ex accurata totius regni perlustratione et geometrica dimensione omnibus, ut par est, numeris absoluta et ad usum commodum nec non omnia et singula distinctius cognospenda XXV sectionibus exhibita a Joh.Christoph Muller, S.C.M. capitan.et ingen A.C.MDCCXX“.
Jejích 25 dílů lze sestavit do obdélníku, jehož rozměry jsou 2822 x 2403 mm, jednotlivé sekce mají rozměr 557 x 473 mm; spojením dílů vznikne největší historická mapa Čech. Měřítko mapy bylo určeno porovnáním délky obrazu 1 české míle s její skutečnou hodnotou; jeho zaokrouhlená hodnota je 1: 132 000. Měřítko přehledného listu, který je k mapě přiložen, je přibližně 1 : 649 180.
Spojením 25 dílů vznikne impozantní obraz, který je v rozích opatřen výzdobou vyrytou podle předloh českého malíře Václava Vavřince Reinera. Výzdobu vytvořil augšpurský rytec Jan Daniel Herz. Díky Reinerovu dílu patří Müllerova mapa k nejbohatěji a po výtvarné stránce nejkvalitněji zdobeným mapám 18.století. V levém horním rohu se nachází pohled na Karlův most a Pražský hrad, je zde vidět Staroměstská mostecká věž a část Hradčanského náměstí. Nad ním je zobrazeno Staroboleslavské paladium země České a sv.Václav v brnění a hermelínu, který svěřuje české země pod ochranu Panny Marie. Dále je zde anděl, který drží v levici korouhev s přemyslovskou orlicí a v pravici štít s týmž znakem. Přehledný list k velké mapě je zdoben mnohem spořeji. Vlevo nahoře se nachází český znak, vpravo nahoře je zobrazen pohled na Prahu, vlevo dole jsou vytisknuty vysvětlivky značek a vpravo dole vytisknut titul mapy. Müllerova mapa je zasazena do rámce, u kterého je použita obdélníková síť s délkově zachovanou 50 rovnoběžkou, tímto rámcem byla mapa opatřena ale až později. Důležitou součástí mapy je rozdělení země na 12 krajů, které byly zavedeny v roce 1714. Kartometricky byly získány jejich přibližné výměry.
Z hlediska topografického se jedná o velmi bohatou mapu. Ke znázornění hor a řek není v legendě uvedena žádná poznámka: hory jsou na vytištěné mapě zakresleny pomocí perspektivních obrázků hor, ačkoliv v rukopisných předlohách jsou zobrazeny půdorysně, tj. svahovým tónováním. Výškové údaje se na této mapě nenachází. Vodní soustava je bohatě prokreslená a popsaánáa.
Velká Müllerova mapa byla pro svůj formát velmi nepohodlná, proto byla vydána ve zmenšeném vydání. Redukci obstaral Müllerův pokračovatel Johann Wolfgang Wieland. Bylo zachováno Müllerovo rozdělení do 25 sekcí, ale ty byly zmenšeny na 4/7 původní velikosti, takže zmenšené mapy mají měřítko 1 : 231 000. Rytina je opět dílem Michala Kauffera a úhledně a citlivě vystihuje původní velkou Müllerovu mapu. Výzdoba zmenšeniny nedosahuje takové uměleckosti, její rytina nepochází z dílny Herze, ale Authorem je Jeroným Sperling. Müllerova mapa je považována za nejnákladnější a největší dílo staré kartografie, které bylo vyhotoveno jednotlivcem.
Z jednolistových kopií je po stránce grafické nejdokonalejší kopie z Condetovy dílny. Vyniká především formální uhlazeností a větší obsahovou kapacitou.
Müllerova mapa je uložena ve státních i soukromých mapových archivech a sbírkách v poměrně značném počtu výtisků, jeden z nich se nachází v Mapovém archívu Historického ústavu Akademie věd České republiky.
Müller´s map of Bohemia - leaf nr.9
Author: Jan Kryštof Müller
Year of issue 1720
Frame dimension: 557mm x 473mm
Scale: 1 : 132 000
Mapový list č.9 z celkem 25 listů Müllerovy mapy Čech. Kompletní sestavenou mapu si můžete prohlednout na stránkách Laboratoře geoinformatiky University J.E.Purkyně v Ústí nad Labem
Palacký´s map of Bohemia
Author: František Palacký
Year of issue: 1876
Frame dimension:
Scale: 1 : 512 000
František Palacký (14. června 1798 Hodslavice – 26. května 1876 Praha) byl český spisovatel, historik a politik. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví a je rovněž Authorem Historické mapy Čech.
Mapa měla být vydána roku 1848 k 500. výročí založení Karlovy univerzity. K tomu však nedošlo. Práce byly několikrát přerušeny, takže světlo světa spatřila až v roce 1876. Toto mapové dílo, které mělo původně sloužit jako doplněk Palackého Popisu království českého, je pozoruhodné z mnoha hledisek. Mapa v měřítku 1: 512 000 a vybavená zeměpisnou sítí zobrazuje vodstvo, hranice arciděkanátu a děkanátu ve 14. století, vesnice, různé kategorie měst, tvrze, hrady, kostely a kláštery. Je připojen i abecední seznam 3108 míst zde zakreslených. Historická mapa Čech, stejně jako celé Palackého dílo, zůstává dodnes významným informačním zdrojem a zaslouží si naší pozornosti.
© Filip Antoš, 2006